29/05/2017

Slovensko v odpočtu na výzkum a vývoj dohání Českou republiku!

Od roku 2015 mohou i firmy na Slovensku využívat daňový odpočet na výzkum a vývoj.

Slovenští zákonodárci si konečně uvědomili význam odpočtu na VaV pro podporu inovací ve slovenských firmách a pro zahraniční investice na Slovensku. Sice o 10 let později než v České republice a o 20 let později než například v Nizozemí, „ale přece“.

„Funkční VaV odpočet na Slovensku je samozřejmě příležitostí i pro české firmy, pro které může být Slovensko zase o něco zajímavější destinací pro realizaci jejich R&D aktivit. Současně se ale Slovensko stává silnějším konkurentem České republiky v boji o zahraniční investory, kteří hledají lokalitu pro svá R&D centra a třeba i navazující výrobu. Rozhodující bude srovnání konkrétních parametrů odpočtu v obou zemích, zejména výše podpory a náročnost administrace. Možná ještě významnější však bude celková atmosféra kolem odpočtu na VaV. Jedná se pořád o daňovou oblast a firmy se musí při jejím využívání cítit bezpečně vůči finanční správě,“ konstatuje Tomáš Uhlíř, specialista společnosti Ayming, a dodává: „Bohužel vzhledem k tomu, jak nervózně v posledních letech přistupuje k odpočtu finanční správa v České republice, může mít v odpočtu začínající, energické a pozitivní Slovensko, nakonec navrch.“

Odpočet na výzkum a vývoj je základním pilířem podpory VaV v Evropě a vůbec ve světě. V malých a středních firmách zpravidla stimuluje vývojové a inovativní aktivity. Je prokázáno, že možnost dalšího odečtu nákladů na VaV od základu daně totiž firmám dodává odvahu jít do náročných projektů a podstupovat riziko. Pro velké firmy pak možnost odpočtu na výzkum a vývoj v určitém regionu může být, a také bývá, jedním z kritérií pro rozhodnutí, v které zemi bude R&D realizovat. Každá země tak zavedením této podpory také zvyšuje svou atraktivitu pro zahraniční investice do R&D center a navazujících výrobních kapacit na svém území. A to se nakonec bezesporu daňově vyplatí. Proto v některých zemích na západ od nás VaV odpočet úspěšně funguje již více než 30 let.

Slovenští zákonodárci si těchto efektů odpočtu na VaV pro ekonomiku byli již nějakou dobu vědomi. Stejně jako skutečnosti, že firmy v Čechách již mají odpočet k dispozici 10 let. Riziko, že slovenské i další zahraniční firmy budou „vyvíjet“ raději v Čechách než na Slovensku, bylo opodstatněné a konkrétními příklady i prokázané. Bylo třeba jednat.

A povedlo se. Tzv. „superodpočet na výskum a vývoj“ v roce 2015 na Slovensku spustili. Systém se v mnoha ohledech podobá tomu českému a nápadná inspirace od úspěšných „sousedů“ byla vlastně logická. Přesto se některé rozdíly najdou.

Tím asi vůbec největším je výše resp. míra podpory, která je na Slovensku výrazně nižší. V České republice můžete od základu daně „podruhé“ odečíst 100% nákladů na VaV, zatímco na Slovensku „pouze“ 25% nákladů. To je čtyřikrát méně, a o něco vyšší sazba daně (22%) na Slovensku než v Čechách (19%) tento rozdíl rozhodně nekompenzuje. Slovenské firmy prostě ušetří téměř 4x méně. Pořád je to plus, úspora, která se firmě může pro další rozvoj hodit. Ale ve srovnání s dalšími zeměmi, kde odpočet na VaV funguje, se nejedná o zrovna konkurenceschopnou nabídku od slovenského státu. Odpočet se tak v prvních dvou letech stal zajímavým zejména pro firmy s většími náklady na VaV již na Slovensku působících. Malé a střední firmy na Slovensku s náklady na VaV pod 100 tis. EUR však řešili dilema, zda se kvůli poměrně nízké úspoře pouštět do superodpočtu. Finální úspora ze 100 tis. EUR při uplatněné ¼ nákladů a daňové sazbě 22% je totiž 5 500 EUR (v přepočtu na české koruny to znamená při nákladech kolem 2,7 mio. CZK úsporu 150 tis. CZK). O to víc, že neexistovala zkušenost s náročností přípravy dokumentace, posuzováním, kontrolami atp. A velké zahraniční firmy svá R&D centra kvůli takto nízké podpoře rozhodně na Slovensko také nepřesouvaly.

Celý článek naleznete na CFO world