ČR jako inovativní země a co je pro inovace potřeba
Česká republika je zemí známou svou silnou průmyslovou tradicí. Můžeme zde nalézt společnosti z oblasti automobilového průmyslu, zpracování kovů, plastů, zabývající se výrobou skla a podobně a často můžeme narazit na názor, že jsme zejména jakousi výrobnou a vedle jiných zemí nejsme příliš moderní ani inovativní.
Opak je však pravdou. Česká republika je místem vzniku mnoha nových vynálezů, mnoha nápadů, které pomáhají posouvat možnosti v mnoha odvětvích. Vzpomeňme například na slavné kontaktní čočky, které Otto Wichterle vymyslel za pomoci Merkuru. Ano, tak málo někdy může stačit pro nový objev – dětská stavebnice a šikovné české ručičky (a samozřejmě bystrá hlava).
Někdy ale tak málo nestačí. Výzkum a vývoj je prací, která stojí čas a peníze. Je třeba mít ty správné lidi, mít možnosti, vědět, co je aktuálně potřeba. Pro co nejefektivnější vývoj je třeba propojit vědu a průmysl a nespoléhat na náhodu. I proto dnes mnoho firem spolupracuje s vysokými školami či výzkumnými organizacemi. Z takové spolupráce těží obě strany – studenti a výzkumníci jsou propojeni s praxí, získají finance pro svou činnost a společnosti mají po svém boku partnera s nepřeberným množstvím znalostí a kontaktů po celém světě.
Nejen příležitost, také riziko
Vývoj a inovace jsou tedy bezesporu příležitostí. Příležitostí k růstu, k posouvání možností, zkvalitnění produktů, služeb, života, k získání uznání a povědomí veřejnosti. Firmám (a vědcům) mohou přinést mnohé, nesou s sebou ale také rizika. Pokud se rozhodneme pustit na neprobádané území, nikdy nelze předem říci, zda se práce podaří.
Největší nejistotu na sebe berou výzkumníci, mají prostor bádat, dělat chyby, trávit mnoho času experimenty, z nichž velké množství skončí neúspěchem. Vědec však, naštěstí, může do určité míry těžit i z negativních výsledků. Firmy na sebe mohou vzít riziko pouze omezené. Každý projekt s sebou nese finanční zátěž a u těch neúspěšných se jim investice nevrátí.
Zcela zanevřít na vývoj však není cestou, inovace jsou totiž klíčovým faktorem pro zajištění konkurenceschopnosti. Lidská společnost si žádá pokrok a bez pokroku je firma odsouzena k zániku a nahrazení konkurencí. Aby si české společnosti mohly pokrok a inovace dovolit, je zaveden systém podpory zahrnující dotace, granty, odpočet na výzkum a vývoj a v případě úspěchu mohou později společnosti, kromě zvýšených zisků z prodeje, těžit z patentů.
Zajímavé oblasti vývoje
Vývoj je nejen prospěšný, ale přímo nezbytný pro zdravě fungující společnost. Podíváte-li se na jakoukoli úspěšnou firmu, pravděpodobně v ní najdete někoho, kdo zajišťuje vývoj či inovace – a je jedno, zda jde o sektor IT, ropný průmysl, strojírenství či potravinářství. Pojďme si nyní pro inspiraci uvést několik příkladů.
Nanotechnologie
Nanotechnologie zažívají v posledních letech značný zájem, ať už se jedná o vlákna, částice či povrchy. Způsob, jak nanovlákna vyrábět ve velkém, přitom objevili na Technické univerzitě v Liberci. Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze zase zkoumají nano-strukturované povrchy, které mohou mít antibakteriální vlastnosti, nebo například podporovat růst buněk, a speciální nanočástice, takzvané „nanoroboty“, které mají potenciál vylepšit možnosti léčby například u rakoviny. Z oblasti nanotechnologií je také česká společnost HE3DA, která vyvinula inovativní baterii se značným potenciálem, která však v současné době bohužel příliš neprosperuje. Tato společnost je jedním z příkladů, že revoluční nápad bohužel někdy nestačí.
Farmacie a medicína
Farmacie a medicína jsou dalším velmi důležitým odvětvím, neboť přispívají ke zlepšení kvality života, a i zde má česká republika co nabídnout. Jednou z nejznámějších institucí, která se v této oblasti věnuje výzkumu, je Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, kde působil Antonín Holý, který se proslavil díky antivirotikům proti HIV a hepatitidě typu B. Jeho práci později sice zužitkovala americká společnost Gilead Sciences, Inc., s ústavem ale spolupracují i české společnosti, například Zentiva. Ta se za účelem zefektivnění spolupráce na vývoji angažuje v Centru aplikovaného farmaceutického výzkumu (The PARC), které propojuje Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a právě Zentivu.
3D tisk
Oblast 3D tisku je dalším „moderním odvětvím“ a jako poměrně nový obor na vývoji stojí a padá. V České republice v tomto oboru podniká Josef Průša, zakladatel společnosti Prusa Research. Ta vyrábí moderní 3D tiskárny, které vyváží do celého světa a je příkladem úspěšného start-upu, kdy z garážové dílny vznikla úspěšná firma. Navíc si velmi váží sdílení znalostí, a tak veškeré jejich produkty jsou open-source (lze dohledat návrhy, zdrojové kódy apod.).
Uvedené příklady představují samozřejmě jen malý zlomek vývoje, který v Česku probíhá. Mohli bychom mluvit dále o vývoji polovodičů a čipů, kosmetických produktů a výroby kyseliny hyaluronové, vývoji v automobilovém průmyslu, energetice a podobně. Detailní rozbor všech odvětví však není účelem tohoto článku. Ten má sloužit pouze k ilustraci situace v České republice, kde jsme si vědomi, že výzkum, vývoj a inovace jsou nezbytnou součástí našeho průmyslu.
Žádné komentáře