Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek a ministr financí Zbyněk Stanjura představili pozměňovací návrh, jehož cílem je zvýšení atraktivity a dostupnosti daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje, a to zejména pro malé a střední podniky (MSP). Navrhované změny v systému daňového odpočtu na výzkum a vývoj mají za cíl vyvážit podporu mezi velkými a menšími firmami. V současnosti směřuje přibližně 80 % daňové podpory k velkým podnikům, zatímco malé firmy získávají pouze asi 8 % této podpory. Nový návrh má přispět k větší rovnováze v podpoře výzkumu a vývoje napříč podnikatelským sektorem.
Klíčové změny v daňovém odpočtu na VaV:
1. Navýšení sazby odpočtu na 150 % do 50 mil. Kč
Návrh umožňuje odečíst až 150 % nákladů na výzkum a vývoj, a to do výše 50 milionů Kč ročně, nad tento limit zůstává aktuální sazba odpočtu 100 %. Tato změna bude pozitivně motivovat zejména menší firmy, s menšími investicemi do výzkumu a vývoje, k systematickému využívání této daňové podpory. Menší podniky v posledních letech daňovou podporu využívaly čím dál méně, kvůli nepoměru daňové úspory a vyšší administrativní náročnosti přípravy podkladů.
Zvýšení podpory pro menší firmy, resp. pro firmy s nižšími náklady na výzkum a vývoj, je podle Ayming velmi žádoucí, protože právě MSP jsou hnacím motorem ekonomiky a navyšování investic do jejich výzkumu a vývoje (a tedy i do jejich konkurenceschopnosti) je pro ČR klíčové.
2. Prodloužení možného přenosu odpočtu na výzkum a vývoj ze 3 na 5 let
Nově bude možné přenášet odpočet na výzkum a vývoj v případě daňové ztráty nebo nedostatečného daňového základu až po dobu dalších pěti let (dosud to byly tři roky).
Tato změna je velmi pozitivní zejména pro start-up firmy, které v prvních letech často nevykazují zisk nebo dostatečný daňový základ a daňová podpora pro ně tak nebyla atraktivní. Tuto změnu také uvítají menší firmy, které mají častěji meziročně kolísavé zisky.
3. Zjednodušení projektové dokumentace
Z projektové dokumentace se vypouští povinnost uvádět údaje o kvalifikaci řešitelů a firmě jejich pracovněprávního vztahu. Uvádět tyto informace v projektové dokumentaci bylo nadbytečné, protože je lze ověřit z pracovních smluv řešitelů nebo jiných interních podkladů firem. Změna povede ke snížení administrativní zátěže a byrokracie a ke zrychlení procesu přípravy odpočtu.
4. Zavedení institutu „odpočtového celku“
Cílem zavedení „odpočtového celku“ je zabránit účelovému rozdělování firem za účelem čerpání vyšší podpory, kdy se zvýšená sazba bude aplikovat souhrnně na uskupení propojených subjektů. I když Ayming rozumí účelu tohoto opatření, konstrukce zdá se být složitá a může v praxi generovat řadu výkladových problémů a nejistot. Je proto potřeba, aby byla pravidla pro aplikaci jasně a srozumitelně nastavena.
Stanovisko Ayming k navrženým změnám
Ayming dlouhodobě upozorňuje, že daňový odpočet na výzkum a vývoj je v ČR důležitým, ale málo využívaným nástrojem podpory výzkumu a vývoje, zejména mezi malými a středními podniky. Klesající počet firem využívajících tuto možnost signalizuje nutnost zjednodušení administrativy a zvýšení právní jistoty pro daňové poplatníky.
Navržené změny hodnotíme velmi pozitivně a předpokládáme, že budou mít následující dopady:
• Rovnoměrnější a spravedlivější rozložení veřejného financování výzkumu a vývoje mezi velké a menší firmy
• Zvýšení zájmu o odpočet na výzkum a vývoj jak u menších a středních firem, tak i u start-up firem
• Zvýšení investic do výzkumu a vývoje v ČR
• Zvýší konkurenceschopnosti českých firem
Závěr
Pokud budou navržené změny schváleny, půjde o zásadní posun k efektivnější podpoře výzkumu a vývoje v ČR. Zároveň je však nutné, aby stát zajistil jasnou a jednotnou metodiku jak budou daňové odpočty kontrolované ze strany správce daně v rámci daňových kontrol. Jen tak lze totiž zajistit, že odpočet na VaV bude skutečně atraktivní také pro malé a střední firmy, které jsou pro konkurenceschopnost české ekonomiky klíčové.
Žádné komentáře