Česko musí zatraktivnit daňové odpočty na VaV
Svaz průmyslu a dopravy ČR na základě konzultace se svými členy, s daňovými experty a odborníky na VaV (vč. Ayming Česká republika) a dle konkrétních zkušeností firem doma i v zahraničí předkládá náměty na konkrétní opatření s cílem zlepšit stávající situaci a skutečně zatraktivnit daňové odpočty na výzkum a vývoj. Výzva obsahuje celkem 13 návrhů:
I. SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍCH POŽADAVKŮ
Systém uplatňování odpočtů doposud klade důraz na projektovou dokumentaci a v praxi vytváří nejistotu při kontrolách ohledně dostatečnosti popisu. V praxi však poplatníci disponují dalšími dokumenty tak, jak je obvyklé v podnikovém VaV. Některé požadavky tak lze doložit jiným způsobem, jak potvrdila i poslední novela ZDP, a proto jsou některé vyžadované části projektové dokumentace irelevantní.
1. Zrušení kapitoly Způsob kontroly v Projektové dokumentaci (§ 34c odst. 1 písmeno f). V Projektové dokumentaci vypuštění kapitoly Způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků by mělo být významnou pozitivní změnou pro poplatníky a znamenat administrativní zjednodušení celého systému odpočtu a vyšší právní jistotu. Kapitola je často správcem daně vyhodnocena jako vágní a toto je vydáváno za porušení formálních náležitostí projektové dokumentace. Poplatníci často neví, co mají do příslušné kapitoly uvést, jak takový uvedený způsob kontroly doloží a co mají doklady obsahovat. Připravují proto nad rámec vlastních interních podkladů k projektům a jejich kontrole ještě další hodnotící zprávy speciálně pro odpočet. V jiných zemích jako například na Slovensku či v Rakousku tato kapitola vůbec v Projektové dokumentaci nefiguruje.
2. Vypuštění požadavku na uvedení kvalifikace a zaměstnaneckého poměru z kapitoly „Jména všech osob“ Projektové dokumentace (§ 34c odst. 1 písmeno e). Kvalifikaci a formy pracovněprávního vztahu osob k poplatníkovi je možno doložit a prokázat pracovněprávními dokumenty poplatníka.
3. Výkladově jednoznačně potvrdit, že novela ZDP k odpočtům na VaV – zákon č. 462/2023 Sb. znamená, že v případě formálních nedostatků v projektové dokumentaci bude mít poplatník možnost v rámci daňového řízení prokázat, že se skutečně jedná o VaV a je zde nárok na odpočet. To odpovídá i jazykovému výkladu dané změny a je v souladu s tím, co bylo v této věci deklarováno MF při přípravě a odsouhlasení dané změny.
II. PARAMETRICKÉ ÚPRAVY
Pokud nadále přetrvávají obavy podnikatelů z uplatňování odpočtu, a to zejména (ale nejen) u menších společností a odpočtů s nižšími náklady, lze tyto obavy eliminovat zvýšením atraktivity odpočtu. Vzhledem k celkové administrativní náročnosti je třeba ji vyvážit vyšším benefitem: Svaz průmyslu a dopravy ČR je největším zaměstnavatelským svazem v České republice. Zastřešuje 37 svazů a asociací a přes 170 individuálních členských firem. Celkově reprezentuje firmy, které zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků. Je nestátní organizací, nezávislou na vládě, politických stranách a odborech, ovlivňující hospodářskou a sociální politiku vlády a působící na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Jako oficiální připomínkové místo komentuje průměrně 140 zákonů či vládních předpisů ročně. Hájí zájmy zaměstnavatelů v evropských a světových organizacích, zejména jako člen Konfederace evropského podnikání BusinessEurope.
4. Sleva na pojistném (soc. a zdr. odvody) či ponížení zálohy na daň z příjmu u závislé činnosti zaměstnanců – výzkumníků, které fungují např. v Rakousku, respektive v Polsku. V Polsku lze odpočet uplatnit proti daňovému základu daně z příjmů právnických osob nebo v případě, že plátce daně z příjmů právnických osob vykazuje ztrátu nebo nedostatečný základ daně, může odpočet uplatnit proti měsíční záloze na daň z příjmů ze závislé činnosti za zaměstnance, kteří se alespoň 50 % pracovní doby daného měsíce věnují činnosti VaV. Dochází tak k tomu, že zaměstnavatel uskutečňující činnost VaV získává „cash benefit“ v podobě snížení plateb na daň z příjmů ze závislé činnosti za VaV zaměstnance. Polsko umožňuje využívat tuto formu odpočtu VaV také zpětně.
5. Zavedení cash back (přímé platby): cash back je možný v řadě evropských zemí např. v Rakousku, Irsku, Francii, Německu, Norsku, Velké Británii (VB). Rakouský režim umožňuje vrácení 14 % vývojových nákladů ve formě přímé platby. V Irsku mohou společnosti obdržet až 25 % odpočtu ve formě přímé platby. Ve Francii dostane firma přímou platbou 30 % – 50 % vývojových nákladů, které nebylo možné uplatnit jako odpočet oproti dani z příjmů právnických osob. Norský režim umožňuje vratku 19 % vývojových nákladů. Ve VB je možné dosáhnout na cash back 13 % nebo až 33 % dle velikosti firmy.
6. Prodloužení možnosti uplatnění odpočtů ze 3 na 5 následujících zdaňovacích období, pokud poplatník nedosáhl základu daně k odečtu v aktuálním období. V mnoha státech je možnost „carry forward“ časově neomezená (VB, Itálie) nebo výrazně delší, např. Španělsko (18 let), Portugalsko (12 let), Kanada a USA (20 let). Mnoho států pak doplňuje systém o cash back (Německo, VB, Francie pro MSP, USA možnost využít pro úhradu jiných pohledávek státu atd.) Prodloužení na 5 let dále je aktuálně diskutováno na Slovensku.
7. Nárůst výše odpočtu na 200 % při ročních nákladech do 10 mil. Kč nebo zavedení jednoduššího systému vykazování při splnění určitých kritérií (paušál na poplatníka) by pomohlo zejména MSP. Případně jejich jiné možné zvýhodnění, např. ve Francii MSP mohou žádat navíc 30 % tzv. Innovation Tax, vyšší procento pro MSP je také ve Španělsku a USA.
8. Navýšení sazeb odpočtů z 100/110 % na 150/165 %. Zvýšení sazby odpočtu na mzdové výdaje u mladých výzkumných nebo vývojových pracovníků do 30 let na 250 %. Zavedeno např. ve Francii (výrazné zvýhodnění PhD.) nebo Španělsku (bonifikace výzkumníků do 30 let).
III. SYSTÉMOVÉ ZMĚNY
9. Pravidelná jednání PS pod RVVI k odpočtům na VaV s jasným zadáním zvýšení atraktivity daňových odpočtů na VaV. Ta by měla přinést přípravu konkrétních změn, vyhodnocování odpočtů či společnou diskusi nad přípravou případných metodik a pokynů, aby byly v praxi funkční a vedly k usnadnění postupů firem a finanční správy a zároveň nepřinesly nové požadavky či problémy.
10. Zabezpečení skutečného klientského přístupu finanční správy v průběhu kontrol.
11. Uskutečnění společných školení firem, finanční správy a daňových expertů pod záštitou ministryně pro VaVaI, RVVI, ministra financí a GFŘ, první již ve 3. čtvrtletí 2024. Školení by měla vést k prezentaci a sdílení správných postupů nebo detekci problémů FÚ a firem při uplatňování odpočtu.
12. Rozšíření a vyhodnocování statistik týkajících se odpočtu na VaV (přizpůsobit proces/IT, sběr dat). Aktuální a širší data by umožnila flexibilní reakci na aktuální výkonnost, efektivitu, administrativní náročnost a lepší vyhodnocování odpočtů na VaV. Sledovat by se nově mohla např. tato data: kolik kontrol na DPPO proběhlo celkem, kolik z nich bylo zaměřeno na odpočty, v kolika případech bylo správcem daně identifikováno pochybení, kolik bylo doměřeno, jaká byla chybovost v projektové dokumentaci, kolik soudních sporů se vede. Dále zavedení alespoň 2 základních kategorií pochybení (např. není VaV/administrativní pochybení), rozdělení kontrol na probíhající a ukončené nebo dle doby, počet kontrolovaných zdaňovacích období, dále např. v kterých případech byl FÚ zajištován znalecký posudek. Vše členěno dle regionů.
13. Zavedení režimu odpočtu na VaV bez projektové dokumentace (alternativní návrh). Projektová dokumentace v současném režimu vzniká pouze pro účely daňového odpočtu, nikoliv jako technický dokument (společnosti disponují svojí vlastní technickou dokumentací). Kontroly by se tak zaměřovaly pouze na povahu činností uplatněných v odpočtu.
zdroj:
Žádné komentáře