Odpočet na výzkum a vývoj 21/09/2017

Jak správně kombinovat dotace a odpočet na výzkum a vývoj?

Rozhovor s Tomášem Uhlířem pro CFO world.

Firmy v České republice stále více využívají obou forem financování výzkumu a vývoje, tedy dotací a daňového odpočtu. Každý z těchto nástrojů financování je vhodný v jiné situaci a pro jiné firemní záměry. Největší efekt obvykle firmě přináší jejich vzájemná kombinace. Současné využívání odpočtu a dotací má ale svá pravidla, jejichž porušení může mít nepříjemné následky.  

Na nejčastěji kladné otázky v oblasti současného využívání dotací a odpočtu na výzkum a vývoj odpovídá specialista společnosti Ayming, Tomáš uhlíř. 

V čem vlastně spočívá hlavní rozdíl mezi dotacemi a odpočtem?

Cílem dotací i odpočtu je podpora firem při realizaci výzkumu a vývoje a posílení jejich konkurenceschopnosti. Základní rozdíl ale spočívá ve formě obou podpor, což má mnoho praktických dopadů. Odpočet na výzkum a vývoj má formu nepřímé podpory, jedná se o jednu z odčitatelných položek v rámci daňového přiznání. Pokud firma realizovala vývojový projekt, tak náklady s ním spojené může „podruhé“ odečíst od daňového základu a nedanit je. Sazba daně z příjmu je 19%, tolik firma také ušetří. Naopak dotace jsou podporou přímou. Firmě je v případě přiznání dotace a po úspěšném dokončení projektu zpětně proplacena část výdajů na účet, obvykle ve výši od 25 % do 70 % výdajů, dle konkrétního programu. Rozdílů je ale podstatně více.

Můžete jmenovat ještě některé další?

Důležitým rozdílem je také to, že na odpočet má firma právní nárok. Pokud se tedy firma věnuje vývoji a splní několik dalších podmínek, může prostě podporu ze zákona požadovat. Naopak na dotaci právní nárok není, podléhá schvalovacímu procesu. I legislativní a kompetenční rámec obou podpor je rozdílný. Dotace jsou spravovány jednotlivými ministerstvy dle zaměření příslušného dotačního programu. Odpočet sice spadá pod Ministerstvo financí, ovšem nakonec se jedná o daňové přiznání, kontrolují ho tak finanční úřady. 

A jaké jsou výhody a nevýhody obou zdrojů?

Mezi výhody daňového odpočtu určitě patří jeho nižší administrativní náročnost na straně poplatníka a již zmíněný právní nárok. Výhodou je také to, že odpočet je spolehlivý v čase. Nečeká se na vyhlášení často zpožděných výzev k podávání žádostí o dotaci nebo měsíce na schválení žádosti. Je možné s ním tedy pracovat každoročně a systematičtěji. Firma, obvykle ve spolupráci se specializovaným poradcem na odpočet, připraví dokumentaci, spočítá náklady a prostě podá daňové přiznání a získá úlevu. Lze také říci, že odpočet nemá tolik omezení jako většina dotací. Nárok na podporu neurčuje to, kde firma působí, jak je veliká atp. 

A dotace?

Dotace jsou obtížnější na plánování v čase, a pokud se bavíme o dotacích na výzkum a vývoj, tak určitě i na přípravu žádosti a administraci. Na druhou stranu vyšší míra podpora pohybující se od 25% až k 70% oproti „odpočtovým“ 19% tuto náročnost docela kompenzuje. Zejména pak u projektů investičního typu v oblasti výzkumu a vývoje, například budování vývojových center, laboratoří, prototypových dílen apod. Odpočet totiž financování investičních nákladů neumožňuje.

A pokud bychom srovnávali rizika dotací a odpočtu?

U dotací je rizikem samotný schvalovací proces. Firma může splnit všechny podmínky, a přesto nemusí v konkurenci ostatních s žádostí uspět. Jak jsem již zmiňoval, není na ní právní nárok. Navíc schvalovací proces se v České republice často významně zpožďuje a čas je pro firmy v dnešním konkurenčním prostředí klíčový. Na druhou stranu, pokud je firmě dotace schválena a projekt je dále administrován někým zkušeným a zodpovědným, lze vše zvládnout. Odpočet tato rizika nemá, na druhou stranu firmy u něj někdy spatřují riziko v samotné daňové podstatě odpočtu. Zatímco poskytovatelé dotací se snaží žadatelům o dotaci obvykle pomáhat, tak v rámci odpočtu je kontrolním orgánem finanční úřad. A ten, alespoň v České republice, nezřídka chápe svou úlohu trochu opačně. 

A proč by firmy měly využívat odpočet i dotace?

Samozřejmě to neplatí úplně obecně. Ale jsou to jednoduše, tak jako všude ve světě, dva klíčové veřejné zdroje pro financování vývoje ve firmách. Při jejich správném využití může firma pokrýt financování většiny průběžných i mimořádných vývojových aktivit, provozních i investičních. 

Můžete uvést nějaký příklad kombinace dotací a odpočtu?

Velmi častá je například kombinace odpočtu a dotací z programu OPPIK, například programu Potenciál, Inovace nebo Aplikace. Příkladem může být vybudování firemního vývojového centra právě z dotačního programu Potenciál. Firma obdrží 50% dotaci na vybavení vývojového centra, tedy dotaci investiční. V rámci programu Potenciál však nejsou podporované osobní výdaje vývojářů tohoto nového pracoviště. Ty ale mohou být společně s dalšími náklady financovány právě z odpočtu. Možností je ale mnohem více. 

Celý rozhovor pro CFO World